Hasičem nemůže být normální člověk

Tachovský deník, 13.5.2011, autor: Marie Podzimková

Tachov – Celý svůj profesní život měl co do činění s hasiči. V úterý obdržel sedmapadesátiletý Jaroslav Klíma v Praze na zámku v Tróji státní vyznamenání Velitel roku 2010.

 

“Nastoupil jsem po vojně 3. října 1975 na tehdejší okresní národní výbor na oddělení okresní inspekce požární ochrany,” vzpomínal. Prošel několika posty, v podstatě měl na starosti dobrovolné hasiče na Tachovsku. V té době tu totiž žádná profesionální jednotka ještě nebyla. “Tu se povedlo zřídit až k 1. lednu 1985 a impulzem byl velký požár lesa v Nynkově.”

Jaroslav Klíma byl pověřen založením jednotky a posléze i řízením, aby se následně stal velitelem. Pak před odchodem byl na rok 2010 pověřen výkonem funkce ředitele tachovského pracoviště hasičského záchranného sboru. “Mám odslouženo 35 let a dva měsíce,” spočítal.

Zážitků má stovky. “Každý hasič nebo záchranář vám řekne, že nesmazatelně se mu zapsal případ, kdy se poprvé setkal se smrtí člověka. I já si pamatuji, že to byl uhořelý člověk v Oboře.” Další, které se mu vryly do paměti jsou ty, kdy naopak lidský život zachránili. “Třeba když jsme vytahovali ženu, na které ležel autobus. Ten pocit, když se něco povede, je nepopsatelný, vidíte, že to co děláte má smysl.”

Hasičem nemůže být podle něj normální člověk. “Je to skutečně poslání. A ne každý na to má. Tomu se musí propadnout, protože je to špinavá, náročná, někdy nebezpečná práce. Často je třeba ve zlomku vteřiny rozhodnout o dalším postupu tak, aby se minimalizovalo nebezpečí. Nejde to dělat pro peníze,” vyznal se Jaroslav Klíma.

Dnes je nezaměstnaným rentiérem. “Musel jsem uvolnit funkci, protože jsem nesplňoval vzdělání. Věděl jsem o tom předem, nebylo to žádné překvapení, ale přiznávám, že se mi neodcházelo lehce,” řekl. Teď si dává oddechový čas. Doma ale dlouho zůstat nechce. Momentálně se plně věnuje funkci tachovského radního, kterou už vykonává třetí volební období. “Věřím, že ještě najdu nějakou smysluplnou práci,” řekl.